DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

výlety

4-6.7.2010
Jelikož je prodloužený víkend a byl by hřích to nijak  nevyužít  tak jsme si udělali s Dairou trošku sportovně založený víkend.V sobotu jsme  odpočívali a já jsem načerpávala síly po pracovním týdnu. 
Neděle- padla šestá hodina raní a už jsme vstávali nachystala jsem všechny potřebné věci jako pamlsky vodu,hračky a trošku jídla a vyrazily jsme. Jeli jsme vlakem   do Blanska kam jsme šli na cvičák trošku jsme se tam vyblbly a čekaly jsme až si zacvičí i Denča s Corou.Po té jsme vyrazily na procházku lesem. Bylo to fajn.Nikde ani človíček takže psiska si mohli lítat jak chtěli aniž by někoho otravovali.Další zastávka byla u řeky. Tak a ted přišel okamžik kdy  byla Daira v takové blízkosti vosy, Odvážně se přiblížila ke kraji že se napije ale byla na ni vidět nedůvěra kde se vzalo tolik vody    Když viděla že jdu do vody já  tak šla teda taky aby se neřeklo. A nakonec zjistila že je to vlastně fajn.A tak plavala a aportovala a byla spokojená. Ale protože jsme byly kousek od splavu a voda byla studená po chvilce se začala Daira klepat zimou    Opět jsme ,,zvedly kotvy´´ a pokračovaly v procházce nebo spíš pomalu ale jistě k vlaku.Návrat domů byl  až  odpoledne a Daira padla za vlast takhle utahanou jsem ji snad ještě neviděla. I když koho by neunavilo takové plavání :D
 
Pondělí-Pro velký úspěch si zopakujeme výlet k vodě.Tentokrát už jenom na přehradu.Rozhodla jsem se že  využiju dobrého načasování našeho příjezdu na přehradu a brzkého odplouvání parníku.Popravdě jsem čekala že bude Daira aspon chvíli vyvádět kde to je a kam plujeme ale zase to zvládla statečně.Hezky si lehla a ani to s ní nehlo . Jeli jsme jen kousek aby toho na ni nebylo moc a zbytek jsme šli pěšky. Cíleně jsme si vybrali odlehlejší místo aby nikoho nerušilo že tam Daira běhá na volno a tak jsem ji házela klacíky do vody.Ale  pak nastal problém...Ke břehu se blížil pán  na nafukovacím člunu.Daira začala vyvádět jako kdyby viděla přinejmenším tříhlavou saň. Byla celá naježená a štěkala...taky kdo by se nebál té divné nafouknuté věci co plave po vodě a lezou z ní lidi . Když se po chvilce uklidnila a pochopila že ji člun opravdu neublíží tak  pro změnu objevila něco jiného.Od projíždějícího parníku co vytvořil vlny,které naráželi do břehů. Tak ty ji tak rozdivočeli že jsem se nestačila divit.Běhala po břehu sem a tam...a zase zpátky...chytala vodu do tlamky a byla k neuklidnění :D  Ted už jsme doma a zase spí  jak ,,mimino´´
 
 
 
27.02.2010 
Na dnešní den jsme naplánovali takový ,,menší´´sraz borderek.
Čekala jsem na holky u výstaviště kde mě měli vyzvednout abych je mohla navigovat jak se dostaneme na Kraví horu kde byl sraz. Přijeli jsme na místo určení a všichni už tam  byli.
Trošku jsem měla strach Dairu pustit aby mi neutekla protože tam bylo moc nových věcí najednou-spousta psů,nové prostředí,nové pachy.. Ale hodně mile mě překvapila  a poslouchala krásně. A vždy přiběhla krásně na zavolání. Pěkně se tam vyřádila hlavně s fenkou která je stejně stará jako Daira. Fenka se jmenuje Amy.
Byla to teda pěkná podívaná pro lidi.To se jen tak nevidí tolik psů jedné rasy pohromadě
Cestou domů už byla Daira tak unavená,že mi usnula v rukách.  Je to šikulka a za ten týden co ji mám tak dělá neskutečné pokroky
 
 
 
28.2.2010
Dnes jsme se vydaly do Komína za kamarádkou Nikolou a jejím  psem Maxem-pitbul.
 
Daira si hned chtěla s Maxem hrát ale nemohli jsme je pustit   protože všude bylo moc lidí tak aby se nemotali. Měli jsme namířeno do lesa a potom do rokle.Jen co jsme vkročili do lesa tak jsme je pustili.Hezky si hráli.
Akorát Max má nevýhodu v tom,že má nemocnou tlapku.Přibližně před 10 dny si rozřízl polštářek o sklo a má ted hlubokou ránu.Takže jsme ho museli hlídat aby moc neběhal a polštářek si neroztrhl nanovo.
Krásně nám vyšlo počasí  ale  už aby bylo aspon jaro.
Daira s Maxem vždycky  utekli daleko před nás ale po chvilce se Daira vždycky vrátila aby si zkontrolovala jestli jsem ji někam neutekla. Krásně si mne hlídá takže ji můžu bez obav pustit,ale zatím jen na klidných místech kde ji nic nevyleká a kde se na mě hezky soustředí.
Jeli jsme domů jak kdyby jsme se vyváleli někde v blátě.Daira byla celá obalená bahnem a já  taky.Protože se rozhodla že dál už nepůjde,protože už byla asi unavená a tak jsem ji musela vzít.
Celé odpoledne krásně prospala.